Armáda rozprostře neviditelnou síť: Cvičení prověří spojení i lovce dronů

Do operace se zapojí nejen specialisté na spojení, ale také příslušníci Aktivní zálohy a složky Integrovaného záchranného systému. Spolupráce s policií a hasičským záchranným sborem pak prověří schopnost vzájemné koordinace a sdílení dat v krizových situacích, které mohou nastat i v civilním prostředí. Cílem je zajistit, aby průběh cvičení probíhal hladce, koordinovaně a s minimem komplikací.

Cvičení s inspirací z afghánských misí

Cvičení Federated Cloud 2026 (FECL) tvoří pilíř dlouhodobého úsilí Armády České republiky o sjednocení, modernizaci a prověřování komunikačních a informačních systémů podle standardů Federated Mission Networking (FMN). Tento mezinárodní koncept vznikl jako reakce na zkušenosti z aliančních operací, kde vojáci museli zajistit spolehlivé a kompatibilní spojení mezi jednotkami NATO napříč různými státy i typy technologií.

FMN vychází z původní Afghanistan Mission Network, kterou spojenci vytvořili pro podporu společných operací v Afghánistánu. Česká republika se k FMN připojila v roce 2015 a od té doby systematicky rozvíjí infrastrukturu i procedury tak, aby bylo možné efektivně sdílet hlasová i datová spojení od taktické až po strategickou úroveň velení.

Hlavní úlohy cvičení FECL zahrnují:

• Propojení komunikačních a informačních systémů podle přísných FMN standardů.
• Zajištění bezpečné výměny dat v podmínkách blížících se reálným operacím.
• Sladění procesů velení a řízení napříč celou armádou.
• Zvyšování interoperability mezi spojeneckými armádami.
• Implementaci protidronové ochrany a elektronického rušení.
• Výcvik personálu prostřednictvím odborných školení, brífinků a praktických úkolů.
• Zapojení prvků Aktivní zálohy.
• Participaci se složkami Integrovaného záchranného systému (policií a hasiči), které přinášejí zkušenosti z civilního prostředí.

Jak vypadá digitální bojiště v praxi?

Zkušenosti z loňského ročníku, do kterého se zapojili mimo jiné specialisté z 53. pluku průzkumu a elektronického boje, ukazují, jak náročná je práce armádních spojařů v terénu. Týmy působily rozdělené do několika lokalit. V Hranicích na Moravě nastavovaly veškeré technologie na místě velení – od serverů a datových úložišť až po propojení se senzory, včetně nového pasivního sledovacího systému DPET.

V Lipníku nad Bečvou a v Bechyni se pak testovalo taktické spojení. Vojáci konfigurovali přenosy dat mezi jednotkami na různou vzdálenost – od přímé viditelnosti až po satelitní spojení s celosvětovým dosahem. K tomu využívali moderní radiostanice a spojovací techniku integrovanou ve vozidlech TITUS.

Souboj s rušičkami a extrémní nasazení

Loňské cvičení poprvé umožnilo mnoha vojákům vyzkoušet si spojení v prostředí, kde působil mobilní rušič STARKOM z výzbroje 532. praporu elektronického boje. Vojáci si v reálu ověřili, co všechno se dá v situaci cíleného rušení dělat a jaké jsou limity techniky. Tato zkušenost je zásadní pro budoucí nasazení v reálných operacích.

Práce na cvičení vyžaduje velké fyzické i psychické vypětí. Specialisté standardně pracují 12 až 14 hodin denně. Pracoviště ve spojovacím vozidle nabízí omezený prostor, kde operátor sedí před monitorem, radiostanicí a interkomem. Kromě techniky v autech využívají vojáci i stany pro briefingy a brainstormingy. „Bez humoru by to nešlo. Někdy stačí málo – třeba když si kolega omylem nasedne do vozidla jiné jednotky,“ vzpomínají účastníci loňského ročníku.